Blog
Píšu o copywritingu, psaní a volnonožení
Hlavně tam něco napiš, on to stejně nikdo nečte
Moje guilty pleasure má žně, a já to sama neunesu. Podělím se tedy s vámi a přináším po dlouhé době edukativní a velmi potřebný obsah. Mám totiž takovou úchylku. Spočívá v tom, že skoro všechno přečtu. Ano, i předvolební letáky a weby stran a komunálních volebních uskupení. Ano, je to asi porucha, která souvisí s masochismem a hraničí se sebepoškozováním. A ano, když je toho moc, nedělá mi to moc dobře.
Čtení není výkonnostní disciplína
Děti potřebují prožitek a čtenářské sebevědomí
Čtení pro radost: Kdo necítí potěšení, nebude číst
Téměř čtvrtina žáků 5. ročníku ZŠ nezvládá základní čtenářskou úroveň
Sloveso je král, tvrdí i Stephen King
Slovesa jsou základem věty, tedy i textu. Asi jste to už někdy slyšeli a s úspěchem zapomněli, ale je to tak. Bez slovesa není věta.
Srozumitelně, nebo radši vůbec
Vidíte to denně. Na síťkách i jinde. Jak sednete před magickou plochu monitoru, spolknete pravítko a začnou z vás padat hodně divný slova. Vaše věty se začnou záhadně prodlužovat, kroutit a smyčkovat. Začnete u Adama a po čtyřech nepřetržitých odstavcích skončíte příběhem o Frantovi před rokem v hospodě
Umřel a napsal o tom knihu
Nebyla jsem si úplně jistá, jestli se kniha Umřel jsem, ale už je mi líp hodí pro neplánovaný a akutní pobyt v nemocnici. Sestřičky se trochu hrozily a trochu smály. Přečetla jsem ji rychle celou a neumřela jsem. Ani nelitovala. Petr Laštovka je totiž zjevení.