S povzdechem nasedl na prorezlé fábie zaparkované před domem. Dveře při zabouchnutí vydaly nepříjemný zvuk, který upozorňoval na neuspokojivý stav pantů a nejspíš i dalších částí vozu.

„Má to ale krásný,“ utírá si babička slzy před obrazovkou. „A Václav si to zaslouží!“ zatřepe důrazně hlavou, aby mě ani nenapadlo její názor zpochybňovat. Babička je o pár let mladší než Havel, nikdy ho osobně nepotkala, ale vždycky pro ni byl Václav.

Do prdele práce. Proč se todle musí stát zrovna mě? Jak jsem to moh napálit rovnou do rybníka? Určitě muselo něco ležel na tý silnici. Promočený Bohouš utírá mobil o košili.