Moje guilty pleasure má žně, a já to sama neunesu. Podělím se tedy s vámi a přináším po dlouhé době edukativní a velmi potřebný obsah. Mám totiž takovou úchylku. Spočívá v tom, že skoro všechno přečtu. Ano, i předvolební letáky a weby stran a komunálních volebních uskupení. Ano, je to asi porucha, která souvisí s masochismem a hraničí se sebepoškozováním. A ano, když je toho moc, nedělá mi to moc dobře.
Slovesa jsou základem věty, tedy i textu. Asi jste to už někdy slyšeli a s úspěchem zapomněli, ale je to tak. Bez slovesa není věta.
Vidíte to denně. Na síťkách i jinde. Jak sednete před magickou plochu monitoru, spolknete pravítko a začnou z vás padat hodně divný slova. Vaše věty se začnou záhadně prodlužovat, kroutit a smyčkovat. Začnete u Adama a po čtyřech nepřetržitých odstavcích skončíte příběhem o Frantovi před rokem v hospodě
Když jste si mákli na titulku a podařilo se vám uchvátit čtenáře, za žádnou cenu neusínejte na bobkových listech. Po headlinu přichází další kardinální a kruciální část vašeho textu. Je to perex.
Jako volnonožci už vlastní web nějakou dobu máte. Pečujete o něj přiměřeně a dáváte mu to, co potřebuje. Jsou ale situace, kdy
Smysluplný obsah s hlavou a patou je absolutní základ, ale nestačí to. Pak ještě totiž musíte zařídit, aby se právě u vašeho obsahu čtenář zastavil. Jedním z klíčových nástrojů, kterým čapnete čtenářovu pozornost, je headline.
Píšu weby, blogy a newslettery. O vás pro vaše klienty. Přepisuju prodejní texty, aby přiváděly zákazníky. Ukazuju, jak psát lepší texty.